Epizeuxis, kam se podíváš

Tl;dr: Souhlasím s níže zmiňovaným článkem, nikoliv s reakcemi na něj.

Toto není ani tak reakce na článek Středoškoláků je moc. Kdo se nefláká, maturitu udělá, říká češtinář. Je to spíše reakce na reakce na tento článek. (Že by epiněco?)

Člověk většinou bývá obklopen lidmi podobně smýšlejícími, proto v okamžiku, kdy jeho sociální bublina má názor opačný, je dobré se zamyslet. Výsledek toho zamyšlení je zde:

Předesílám, že jsem absolutně netušil, co znamená epizeuxis, přesto minimálně v hlavní myšlence souhlasím s interviewovaným a moc nerozumím, proč se kolem toho strhla taková lavina odporu.

Sesumarizováno do jedné věty, byly reakce zhruba takové: Mám u p… nějaký epizeuxis, k čemu nám to v životě je, taková zbytečnost. (Doplněno o něco na způsob: Haha, blbec jeden učitelskej.)

Je nepochybné, že bez znalosti zmiňovaného termitu můžete prožít vcelku plnohodnotný život. Je rovněž nepochybné, že kdyby byla maturitní zkouška složena pouze z podobných otázek, bylo by to naprosto špatně a vlastně nesložitelné – a hlavně nebyl by důvod ji skládat, o ničem kloudném by to nevypovídalo.

Nicméně v tomto případě se vzala jedna ultra složitá znalostní otázka z jinak poměrně banálního testu a udělalo se z toho haló. Inu dobrá, proč ne. Ale proč tolik nesouhlasu s odkazovaným rozhovorem. Vždyť pan učitel pouze říká: jsou tam jednodušší a těžší otázky, některé jsou na znalosti, jiné na pochopení textu, výsledkem má být, že lepší studenti budou mít lepší výsledky, zvládnout to může každý, nějakou minimální míru obtížnosti zachovat musíme… Jasně, můžeme se bavit o nutnosti znalosti jednoho konkrétního termita vs. nějakého jiného (metafora je óká, epicosi už nikoliv?), ale princip je vcelku jasný a alespoň mně smysl dávající.

Upřímně jestli je nějaký problém s dnešními maturitami, pak to je jejich naprostá triviálnost. Po sto letech jsem se rozhodl alespoň trošku dohnat, co jsem na škole proflákal, a začal se učit (eufemismus) německy. Děvčina, co mne německy učí, shodou okolností letos maturovala a donesla mi německou maturitu na zkoušku. Což o to, to že jsem to udělal s výsledkem velice uspokojivým já, by mne mohlo možná těšit, ovšem to, že by tuto maturitu složila i má žena, která německy neumí skoro vůbec, to už je důvod k zamyšlení, jestli není chyba spíše v těch, kteří tu maturitu dokážou neudělat i po intenzivní přípravě.

No vážně – na složení jaké jiné zkoušky vám stačí 40 procent? Nemusíte být úplně vrstevníkem studentů ze Školy, základu života (kdy to patrně byl úplně jiný level), ale snad mohu použít jako příklad naši generaci (maturita před 20 lety): představa, že by kupříkladu naše maturitní příklady z matematiky byly řešitelné (úspěšně) průměrným čtenářem středoproudého periodika, by nám přišla poněkud absurdní, snad až urážlivá. Dnes to možné je, a přesto debata neprobíhá po ose: neměli bychom udělat něco, abychom té maturitě vrátili aspoň trošku ztracené prestiže? Namísto toho všichni řeší, že nějaké procento (a uznávám, že šokujcně vysoké) děcek maturitu nesloží. No tak nesloží, od toho je to závěrečná zkouška. Pokud má být tak jednoduchá, aby ji složili všichni, tak ji zrušme a přidělujme patřičný diplom kontumačně.

Komentáře

[1] Ondra

Tohle epiněco slyším prvně. Z epi... znám asi jenom epic(k), epidemii a epifenomenalismus.

Přidáno: 2. 6. 2016 11:01
Komentáře k článku jsou uzavřeny.

Sdílejte na sociálních sítích